Michal „Árny“ Janík: „Nemyčeves mohu jen doporučit!“
Velký příznivec motoristického sportu Michal Janík alias „Árny“ si letos splnil své dávné sny vyzkoušet závodění na vlastní kůži. Po úspěšném absolvování kompletního seriálu RallyShow Nemyčeves, kde vybojoval konečné pódium hned ve dvou ze tří vypsaných kategorií, si v Humpolci udělal další radost svezením v kartcrossovém speciálu. Právě zajištění několika startů s kartem v Kosice Cupu je jeho prioritou pro nadcházející sezónu.
Michale, jak se zrodila tvá účast v letošním seriálu RallyShow Nemyčeves?
„Loni jsme jezdili jako diváci na Rally Bohemia v početné partě, jejíž součástí byl i „Mates Gejza“ (Martin Kejzral, pozn. autora). Ten mimochodem začátkem tisíciletí dvakrát navigoval Martina Babáka – v roce 2003 na Labské Eurocenter rally v rámci ČMPR, o dva roky později na Rallye Světlá nad Sázavou ve Volném poháru. Řeč přišla mimo jiné na možnosti zazávodit si na uzavřené trati za velmi dostupné peníze a „Gejza“ mi doporučil vyzkoušet právě RallyShow Nemyčeves, jejím je spoluorganizátorem.“
Plánoval jsi hned účast v kompletním seriálu?
„Popravdě, ani moc ne. Na úvodní – únorový – závod jsem vyrazil vyloženě si to jen vyzkoušet. Jelikož jsem neměl k dispozici žádné auto, které bych si hodlal ničit, „Gejza“ mi, za tisíc korun na den, půjčil pro tyto účely určeného červeného favorita. S ním jsem startoval v divizi Speciál. Okamžitě mě to uchvátilo a bylo jasné, že udělám maximum pro absolvování celého seriálu. Však užít si celý den adrenalinu za pětset korun startovného pro jednu divizi, to je úplný luxus. Opravdu to doporučuji všem, kteří si chtějí vyzkoušet své řidičské umění a nečinit tak hazardováním v silničním provozu.“
Po dvou závodech jsi vedle divize Speciál začal startovat i v té do 1400ccm. Proč? A jaké kategorie byly vypsány?
„Viděl jsem, že ve více divizích startuje několik dalších jezdců, a tak jsem se rozhodl učinit totéž. Startovné je sice dvojnásobné, ale tisícovku není problém propít za večer, tak proč si za ni nezazávodil od nějaké desáté hodiny ráno až do čtyř odpoledne? Výhodou startu ve dvou kategoriích je větší možnost se svézt a také více poznávat trať a aktuální změny jejího povrchu. Já startoval v divizích Speciál a do 1400ccm, tou třetí pak je třída nad 1400ccm. V úvodu sezóny byl vypsán ještě Dámský pohár. Pro malý počet účastnic však by zrušen a ženy začaly závodit regulérně proti chlapům. A důkazem toho, že jim to šlo dobře, je konečné vítězství Kačky Mlejnkové ve třídě nad 1400ccm.“
Jak hodnotíš konkurenci a vztahy mezi jezdci?
„Ve Speciálech byl hlavní hvězdou Honza Pekárek s ostrým favoritem. V divizi nad 1400ccm byl hodně rychlý Vláďa Strauss. Ten však tři závody vynechal, protože jezdí jako mechanik s Vaškem Fejfarem po evropském autokrosovém šampionátu. Honza Koťátko zase několikrát chyběl kvůli pracovním povinnostem. Správní střelci jsou David Kutnar a David Kareš přímo z Nemyčevsi, střídající se ve „čtrnáctistovkách“ o vůz Renault 5. V průběhu sezóny vstoupili do šampionátu také Tomáš Karásek a Filip Vanda, dělící se o VW Golf. Jednorázově se představil bývalý hobbycrossový pilot Dan Repš z žigulíkem combi a hned zvítězil. Vztahy se všemi soupeři mám velmi dobré, je to pohodová parta.“
Můžeš představit organizační tým?
„V čele organizačního týmu stojí Martin Babák, jenž sám úspěšně jezdí autokrosový Kosice Cup. On, jeho otec Jirka, bývalý autokrosař, a celý jejich tým Babák Motosport, poskytují i zázemí ve své dílně. Catering má na starosti Martinova přítelkyně Hanka Holmanová a jídla a pití je vždy dostatek:-). Trať má na starosti „Mates Gejza“, pilotující Safety Car, startmaršálem je Roman Kareš starší. Komentátorem závodů byl většinou „DJ Pípa“. Administrativa je záležitostí Lucky Straussové, která zároveň zavádí jezdce na start. A je opravdu velice koukatelná, především pak během letních závodů, kdy byla oblečena v minisukni:-). Co opravdu oceňuji, je vynikající zabezpečení. Riziko nehrozí ani divákům, sledujícím vše z bezpečné vzdálenosti protistráně. Potěšilo mě též, že mezi diváky se objevila i známá jména a mnoho kamarádů. Podívat se dorazil například trojnásobný šampión autokrosové Divize6 Tomáš Handík, který mi dal několik cenných rad především ohledně startů, mechanik továrního týmu Škoda Motorsport Martin Chytráček, dlouholetý motoristický organizátor Petr Pěnička či velcí automobiloví nadšenci z Prahy Honza „Uctívač“ Kovalčík a Robert „Jezevčík“ Zlický:-). Opomenout nemohu ani rožátovského štamgasta Honzu „Pupka“, který nezkazí žádnou legraci a v každém městě bezpečně najde diskotéku:-).“
Jak funguje systém závodu?
„Ráno se člověk zaregistruje, načež se začíná volnými tréninky. Zde si osahá trať, namotanou v délce zhruba sedmset metrů mezi pneumatikami na panelovém place, a její povrch. Ten je za sucha prašný, za mokra pak blátivý a dosti kluzký. Následují rozjížďky, kde se paralelně utká každý s každým v rámci své divize. Vítězem té které jízdy je ten první v cíli, pakliže nenafasuje penalizaci. Tu činí pět vteřin za každou zasaženou pneumatiku. Jelikož jde o sprint a rozdíly jsou minimální, jakákoliv chybička je téměř nedostižná. Na základě součtu výsledků z rozjížděk je během polední pauzy vytvořen pavouk pro vyřazovací část. Zde vždy poražený v závodě končí až do semifinále, v němž se závěrečné dvě jízdy rozdělí na tu o třetí místo a finálovou.“
Jak jsi spokojen s tvými výkony a výsledky?
„Dařit se mi začalo až po změně auta, kdy favorita nahradil Peugeot 205 od „Bílase“. Byl sice o třista korun dražší, ale vyplatil se:-). Zde musím zmínit, že obě auta byla vždy skvěle připravená a technické potíže se jim vyhýbaly. Škoda mého vynechání úvodních dvou závodů ve třídě nad 1400ccm. Body mi poté v součtu chyběly. Přesto to stačilo na druhé místo za Kačkou Mlejnkovou. Nejvíce se mi vydařil květnový podnik, v němž jsem slavně zvítězil. Ve Speciálech jsem byl třetí za Honzou Pekárkem a Vláďou Mlejnkem. Honza Pekárek z Andor týmu Vysoké Veselí pak ovládl i třídu do 1400ccm, kde ho na pódiu doplnili David Kareš a jeho otec Jarda Pekárek.“
Motoristickému sportu fandíš mnoho let. Máš nějaké vzory?
„Vzory mám především v rallye. Obdivuji piloty slavné éry skupiny B, že dokázali ukrotit ta překoňovaná monstra. Moji jedničkou je Walter Röhrl, už proto, že zvuk „es jedničky“ je prostě nejvíc:-). Dále jsem obdivoval Colina McRae za neskutečné nasazení a samozřejmě fenoménem je Sébastien Loeb. V Čechách fandím Honzovi Sýkorovi, který v nedávné minulosti dokázal s lancerem nejen závodit, ale i porážet speciály WRC. Dalšími mými oblíbenci jsou Valda, Míra Tarabus, Pepa Zimmermann s Pavlem Zalabákem, kteří jedou neskutečnou kládu i se starou imprezou, a z „dvoukolkářů“ Jirka Vrkoslav. Soutěže se snažím navštěvovat, kdykoliv mi to čas umožní. Letos jsem vedle domácí Bohemie a tradičního Pačejova zavítal i na Barumku, do Vsetína a na Kopnou, kde mě potěšila i vynikající sestava. Tu tvořila mimo jiné spolujezdkyně Verča Havelková a kapitán havlíčkobrodských hokejistů Roman Maliník s přítelkyní Terezkou. Kromě soutěžáků jsem vždy fandil motocyklové ikoně Valentinovi Rossimu, v poslední době, po návštěvě „Evropy“ v Nové Pace a „republiky“ v Dolním Bousově, mají můj stále větší obdiv také autokrosaři.“
Autokrosový zážitek sis nedávno vyzkoušel na vlastní kůži. Můžeš to přiblížit?
„Přes kamarádku Silvu Jandovou jsem se dostal ke svezení s kartem. Silva jezdila s tímto speciálem, půjčeným od Jirky Havelky, v Poříčí nad Sázavou a já se jí ptal, zdali bude ještě letos možnost zúčastnit se podobné akce. Získal jsem od ní kontakt na Jirku a ten se ozval, že 15. listopadu bude za pětset korun na jedno kolo půjčovat svoji bugynu v Humpolci. Helmu mi půjčil loňský autokrosový republikový šampión divize JuniorBuggy Radek Franc a vyrazil jsem. Díky sdílení pozvánky na facebooku jsem se setkal mimo jiné se starými známými z Nemyčevsi – Filipem Vandou a Tomášem Karáskem. Všichni tři jsme se po vystoupení z kartu shodli, že větší motoristický zážitek jsme dosud nezažili. Neskutečně živé, hravé a rychlé autíčko. Mít tak možnost jezdit s ním celý den a dostat ho do ruky, to by byl mazec. Před odjezdem do Humpolce jsem si pouštěl onboard Slávy Ducháčka z této trati, samotná jízda je však úplně o něčem jiném. Jsem hodně navnaděn a přes zimu mám tedy o zábavu postaráno, abych sehnal potřebné finance na pár startů alespoň v Kosice Cupu.“
Závěrem se tě zeptám, jaké je tvé civilní povolání?
„Pracuji jako číšník v mladoboleslavské restauraci Rožátov. Dávám si záležet, abychom měli nejlepší pivo v okolí, což se nám dle názoru mě i sládka daří a tankovou Plzeň máme fantastickou. Také kuchyně je vynikající a mohu garantovat, že vše je čerstvé a kvalitní. Jsem pyšný na to, co se nám zde za poslední rok podařilo vybudovat. Těší mě také, že mezi našimi častými a stálými hosty je i mnoho známých tváří ze závodů. Můj život se vlastně skládá jen z práce a závodů. Mrzí mě jen, že to odnáší moje přítelkyně Eliška. Ta je ale tolerantní, pomáhá mi a podporuje mě a za to jí patří velký dík.“
Vlastimil Resl - eWRC.cz